Transfuzní oddělení Klatovské nemocnice spustilo na internetových stránkách vedle barometru krve i barometr krevní plazmy.
Cílem je zjednodušit jejím dárcům výběr volného termínu odběru a postupně i zvýšit zájem veřejnosti o dárcovství. Plazmu totiž z Klatovska a Domažlicka pravidelně poskytuje jen několik desítek lidí. Je jich přitom třeba více. Plazma má totiž v medicíně podobně jako krev nenahraditelný význam a pomáhá rovněž zachraňovat životy.
Barometr (a podrobné info k dárcovství plazmy) je na stránce www.klanem.cz/plazma. Ukazuje, v jakých časech v nejbližších pěti dnech jsou ještě volné kapacity v odběrové místnosti a o kolik křesel se přesně jedná. Na rozdíl od darování krve je totiž třeba se k odběru plazmy objednat. Jsou jen čtyři křesla a odběr trvá skoro hodinu. Díky barometru už zájemci nemusí kvůli dotazům na volné termíny volat. „Nejdřív se podívají na web, domluví se s kamarádem či přáteli, neboť plazmu chodí darovat i dvojice nebo celé čtyřčlenné skupiny, vyberou si vhodný termín a až pak zavolají kvůli rezervaci,“ popisuje barometr mluvčí nemocnice Jiří Kokoška.
Termíny jsou pravidelné vždy v pracovní den od 7:30, 9:00, 10:30 a 13:30 a v pátek ještě brzy ráno od 6 hodin. Tyto kapacity jsou zatím využity zhruba z 50 procent. Pokud se je bude dařit plnit alespoň ze tří čtvrtin, nebo pokud se najdou skupiny pravidelných dárců, které budou preferovat jiné termíny, transfuzní oddělení je rozšíří.
„Dárcem plazmy může být podobně jako u krve každý zdravý člověk starší 18 let,“ říká vedoucí lékařka transfuzního oddělení Jana Zítková. „Při odběru se získává až 800 mililitrů. U krve je to zhruba polovina. Přesto ale po odběru plazmy nebývá dárce unaven a darovanou tekutinu si tělo znovuvytvoří rychleji než krev. Darovat plazmu tak lze i dvakrát do měsíce.“
Vícečetné bezplatné odběry jsou stejně jako u krve oceňovány takzvanou Jánského plaketou. Dárci plazmy mohou ale požadovat proplacení ušlého zisku. „V případě plazmy, neodmítáme žádného vhodného dárce, jak je tomu někdy u krve. Užití plazmy není závislé na krevní skupině dárců a nestane se, že by plazma nenašla využití před exspirací. Plazmu lze totiž skladovat až tři roky a navíc její využití je mnohem širší než v případě krve,“ doplňuje Jana Zítková.
Kromě klinického využití, kdy se plazma podobně jako krev užívá k transfuzi, má i využití ve farmacii. Hlavně tedy plazmatické bílkoviny, které jsou nenahraditelným základem pro výrobu léků a derivátů plazmy k léčbě těžkých nemocí i komplikovaných zranění. Pomáhají konkrétně při léčbě rozsáhlých popálenin, při náročných chirurgických zákrocích včetně transplantací, s léčbou onemocnění jater a plic, při léčbě dětí s HIV nebo pokousaných zvířaty se vzteklinou. A v neposlední řadě je základem pro léky, jež potřebují k životu lidé s poruchou srážlivosti krve nebo s poruchou imunitního systému. Například Pro léčbu jednoho pacienta s hemofilií na jeden rok je potřeba až 1200 odběrů plazmy od dárců.
Plazma je součástí takzvané plné krve. Je v ní zastoupena 57 procenty. Sama je pak z největší části tvořena vodou, dále obsahuje minerály, ale nejvýznamnější složkou jsou plazmatické bílkoviny. „Obsahuje víc než 120 různých proteinů plnících životně důležité funkce, jako například ochrana proti infekcím nebo srážení krve při poraněních. Proces, při kterém se plasma získává, se nazývá plazmaferéza. V jejím průběhu se z krve odděluje tekutá plasma a dárci se vrací červené a bílé krvinky a krevní destičky,“ doplňuje Jana Zítková.
Dále transfuzní oddělení spustilo pro komunikaci s pravidelnými dárci i pro oslovení potenciálních vlastní facebookový profil, který je na adrese www.facebook.com/krevaplazma.