Signatář Charty ´77, novinář, publicista, spisovatel a dramatik Ivan Binar si dnes v západočeské metropoli převzal z rukou primátora Martina Zrzaveckého Cenu 1. června, prestižní ocenění udělované městem Plzeň.
Získal ji za trvalou obhajobu a prosazování principů demokracie a lidských práv a svobod. Udělena mu byla při slavnostním zasedání Zastupitelstva města Plzně. To se koná pravidelně 1. června jako vzpomínka na veřejné vystoupení Plzeňanů proti totalitnímu režimu v roce 1953. Návrh na ocenění Ivana Binara podal Petr Náhlík, náměstek primátora pro oblast dopravy a životního prostředí.
„Ivan Binar byl odsouzen do vězení, když se v roce 1970 hraním a zpěvem písní z muzikálu ‚Syn pluku‘ dopustil takzvaného pobuřování. Ve svobodných poměrech by to byl nevinný a přirozený projev, v počínajících letech normalizace to bylo absurdně posouzeno jako trestný čin. A právě odpor proti takovým absurdnostem přivedl pana Binara k podpisu Charty ´77 a nakonec i k místu redaktora Svobodné Evropy. Z ní nám pak roky pomáhal svými informacemi a pořady pochopit podstatu tehdejšího režimu, pochopit, co znamená svoboda. Pomáhal připravit půdu k pádu režimu v listopadu 1989,“ uvedl dnes ve svém projevu primátor Martin Zrzavecký.
„Třiašedesát let poté, co v plzeňských ulicích propukla touha po svobodě, stojím tady v obřadní síni plzeňské radnice, mám na sobě civilní šaty a zdobí mě Cena 1. června. Stojím tu užaslý a pokouším se uvěřit, že jste se nespletli a dali cenu tomu pravému,“ reagoval po převzetí ceny třiasedmdesátiletý Ivan Binar.
Ten v Plzni v minulosti prožil část uloženého trestu, konkrétně ve věznici na Borech. „Přivezli mě z Ostravy eskortou, abych si tu odseděl zbývajících sedm měsíců dvanáctiměsíčního trestu za pobuřování z nepřátelství k socialistickému společenskému a státnímu zřízení republiky, proti spojeneckým vztahům k SSSR, za protiokupační postoje,“ přiblížil. Když se pak v únoru 1973 otevřela brána borské věznice a on mohl vykročit do plzeňských ulic, byly to podle jeho slov nejkrásnější ulice na světě. „Poprvé jsem byl v Plzni ve zlatých 60. letech se studentským divadélkem Pod okapem. Účastnili jsme se celostátního kola soutěže tvořivosti mládeže a hráli v sále, který se jmenoval, tuším, Svazáček. A my Ostraváci jsme to celostátní kolo tenkrát v Plzni vyhráli. Po vítězném listopadu 1989, po letech exilu, vyšla v Plzni v Západočeském nakladatelství moje Kytovna umění, první knížka doma. Vzápětí tam ještě vydali můj překlad skvělé novely Horsta Bieneka Kobka. V plzeňském Divadle Alfa před časem uvedli adaptaci mojí knížky pro děti Kilo jablek pro krále. Samá pozitiva. A teď to zcela nečekaně završila Cena 1. června! Mohu si na Plzeň stěžovat?“ uvedl Ivan Binar.
Cenu 1. června město Plzeň uděluje od roku 1993, a to za významný přínos k objasnění a prosazení principů demokracie, svobody a spravedlnosti a za důslednou obhajobu lidských práv a svobod prostřednictvím tisku, rozhlasu a televize, může být udělena i za dlouholetou publicistickou činnost i jednotlivé práce, které zvlášť významně přispěly k pochopení nebo prosazení principů demokratického právního státu. Podle Petra Náhlíka se Plzeň prostřednictvím Ceny 1. června i dalších městských ocenění snaží ukazovat veřejnosti „jiné příběhy různých lidí“.