Ministerstvo financí je připraveno na hospodaření státu v rozpočtovém provizoriu

Ministerstvo financí je připraveno na hospodaření státu v rozpočtovém provizoriu
V současné době je návrh rozpočtového provizoria na leden zabezpečen a připraven na technický přenos dat v systému státní pokladny.

Ministerstvo financí ve spolupráci s ostatními správci kapitol zpracovalo závazné měsíční ukazatele čerpání výdajů pro lednové období rozpočtového provizoria, a to do výše jedné dvanáctiny z celkových výdajů posledního schváleného státního rozpočtu pro rok 2021.

Stát by měl hospodařit v rozpočtovém provizoriu tři měsíce a od dubna již podle nově schváleného zákonu o státním rozpočtu na rok 2022, který bude zhruba v polovině února po schválení vládou předložen do Poslanecké sněmovny.

„Nastavení pravidel pro fungování státu v rozpočtovém provizoriu bylo naším úkolem číslo jedna. V následujících týdnech nás čeká připravení nového lepšího státního rozpočtu se schodkem pod 300 miliard korun s úsporami v řádu desítek miliard na výdajové straně. Po schválení na vládě bychom ho zhruba v polovině února předložili do Poslanecké sněmovny tak, aby platil od 1. dubna 2021. Do té doby jsme po tři měsíce připraveni hospodařit podle pravidel rozpočtového provizoria, chod státu tedy bude bez problémů zajištěn,“ uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura.

Stát hospodaří podle ukazatelů rozpočtového provizoria od prvního dne rozpočtového roku do dne nabytí účinnosti zákona o státním rozpočtu v případě, není-li Poslaneckou sněmovnou schválen zákon o státním rozpočtu na příslušný rozpočtový rok před prvním dnem tohoto roku. Suma měsíčních výdajů rozpočtového provizoria je maximálně ve výši 1/12 výdajů rozpočtu v roce 2021, v případě roku 2022 tedy 157,1 mld. Kč (1885,6 mld. Kč / 12).

Základním omezením daným rozpočtovým provizoriem je možnost disponovat pouze jednou dvanáctinou výdajů schválených ve státním rozpočtu předchozího roku 2021. V rámci rozpočtového provizoria dále musí jednotlivé kapitoly primárně hradit výdaje mandatorní povahy, příkladně důchody, sociální dávky, mezinárodní smlouvy, smluvní závazky, a dále výdaje kvazimandatorní, zejména platy státních zaměstnanců. Následně poté záleží u každé příslušné rozpočtové kapitoly na tom, kolik finančních prostředků bude mít z této dvanáctiny k dispozici a jaké budou vedle zajištění mandatorních výdajů její další priority.

Líbil se vám článek? Šiřte nás dále!