Doporučení redakce: navštivte pivní lázně a wellness v Nepomuku.
Rybník Regent u Chodové Plané na Tachovsku se připravuje na tradiční podzimní výlov. S klesající hladinou se mění i jeho okolí. Na přítoku totiž úřaduje bobr, který si buduje hrázky a zadržuje vodu. Výlov proběhne 5. a 6. listopadu, návštěvníky čekají čerstvé ryby, uzené speciality i občerstvení.
Více zeleně, lepší hospodaření s dešťovou vodou i méně odpadu. Plzeň plánuje podpořit šest ekologických projektů za celkem 1,4 milionu korun. Největší proměna čeká rekreační oblast Pytel, kde má vzniknout 14 přírodních tůní. Peníze mají pomoci také školám, školkám a zahrádkářům. O dotacích ještě rozhodnou zastupitelé.
Vodní nádrž Hracholusky u Plzně má v říjnu nejnižší hladinu ve své historii. Z vody se vynořily základy domů z zatopených vesnic, torzo mostu i vojenské bunkry. Oblíbené rekreační místo postihlo odhalené dno a předčasné ukončení lodní sezony, poslední vyplula 26. srpna 2026. Hladina klesla zhruba o pět metrů na 347,20 m nad mořem a přestože vodohospodáři snížili odtok, voda dál ubývá.
Lesy v okolí Rokycan dál bojují s nedostatkem vody. Vyschly nově vybudované tůně i jejich přítoky, letošní vedra poškodila část mladých výsadeb a teplé počasí urychlilo také šíření kůrovce. Voda se drží hlavně v bažinách a některých starších tůních.
Kauza kontaminovaného území v bývalém vojenském prostoru na Šumavě má další pokračování. Ministr životního prostředí Igor Červený podal trestní oznámení na neznámého pachatele. Případ už předtím začala prověřovat policie na základě jiného trestního oznámení.
Policie přijala trestní oznámení kvůli kontaminované lokalitě Dobrá Voda u Prášil na Šumavě a případ prověřuje jako obecné ohrožení a poškození životního prostředí z nedbalosti. Areál je uzavřený a hlídaný, armáda zahájila ženijní a chemický průzkum a připravuje sanaci. V lokalitě je až 200 sudů a kolem 1000 tun zamořené zeminy s dioxiny a těžkými kovy, což ohrožuje okolní přírodu i návštěvníky.
Bobři na Lučním potoce u plzeňské Valchy podle záchranné stanice ukázali, jak zásadní roli mohou mít při zadržování vody v krajině. Soustava jejich hrází pomohla i během dlouhého sucha udržet vodu v přibližně dvoukilometrovém úseku toku a vytvořila cenné útočiště pro řadu živočichů. Právě zde se daří také labutímu páru s mláďaty.
Nález stovek sudů s nebezpečnými látkami v bývalém vojenském prostoru na Šumavě dál budí pozornost. Ministerstvo životního prostředí chce počátkem příštího týdne seznámit starosty dotčených obcí s přesným postupem sanace. Lokalitu u Kepelského Zhůří mezitím nepřetržitě střeží policie. Místní se nejvíce ptají na možné ohrožení podzemních vod a okolních toků.
Průzkum v bývalém vojenském prostoru Dobrá Voda nepotvrdil přítomnost yperitu, sarinu ani dalších chemických zbraní. Lokalita však zůstává vážnou ekologickou zátěží. V zemi je přibližně tisíc tun kontaminované půdy a 200 sudů s nebezpečnými látkami.
Studny v Čížkově na Plzeňsku a jeho místních částech ztrácejí vodu, někteří obyvatelé si proto už jezdí s nádobami k obecní úpravně. Radnice plánuje vybudovat rozvodnou síť za 56 milionů korun. Stavba by mohla začít na jaře 2027, rozhodující však bude výše získaných dotací.
Přibližně každý osmý obyvatel Plzeňského kraje stále nemá přístup k veřejnému vodovodu. Mezi čekající patří také plzeňské Malesice. Region mezitím buduje nové sítě, připravuje záložní zdroj a hledá možnosti spolupráce s Bavorskem.
Mimořádný a zplnomocněný velvyslanec Státu Izrael v České republice J.E. Amir Weissbrod zavítal na Slovanskou radnici v Plzni. Se starostou Lumírem Aschenbrennerem mluvil o hospodaření s vodou, možné spolupráci ve zbrojním průmyslu i propagaci Plzně v zahraničí. Velvyslanec ocenil také projekt Tech Tower a na závěr ukázal, že se učí česky.
V podmáčeném lesním průseku mezi Těškovem a Holoubkovem vznikly tři nové tůně o celkové rozloze 600 metrů čtverečních. Zadržují vodu, usnadňují energetikům přístup k vedení a poskytují útočiště pěti chráněným druhům obojživelníků.
Plzeňský kraj má po dlouhém období veder a nedostatku vody čekat změna. Teploty během posledního srpnového týdne klesnou a přibudou přeháňky i bouřky. Déšť může pomoci povrchové vrstvě půdy, výrazný deficit vláhy zejména na Klatovsku a Šumavě však rychle neodstraní.
Sucho znovu trápí obce zásobované převážně studnami. Když hladiny klesnou, musí starostové shánět cisterny či nádrže. V Plzeňském kraji se obce z Klatovska obrátily na Správu státních hmotných rezerv, techniku však dostanou jen po souhlasu úřadů a vodu si musí zajistit samy. Dovoz vody je nákladný, některé radnice už platí stovky tisíc korun.
